Obrázek 2: Obrazovka pokročilého GUI instalátora (GNU/Linux)
Překlad 2004–2009 Ján Buša, 2001 Janka Chlebíková, 2003–2009 Petr Sojka a 2003 Petra Sojková je šířen pod GNU FDL licencí.
Permission is granted to copy, distribute and/or modify this document under the terms of the GNU Free Documentation License, Version 1.2 or any later version published by the Free Software Foundation; with no Invariant Sections, no Front-Cover Texts, and no Back-Cover Texts.
Tento dokument popisuje základní vlastnosti distribuce TEX Live 2009, což je instalace TEXu a příbuzných programů pro GNU/Linux a další unixové systémy, Mac OS X a (32bitové) systémy Windows.
TEX Live můžete získat stažením z internetu, nebo na TEX-kolekce DVD. Některé skupiny uživatelů TEXu distribuují DVD svým členům. Obsah DVD je stručně popsán v oddíle 2.1. TEX Live a TEX-kolekce spolu jsou výsledkem společného úsilí skupin uživatelů TEXu. Tento dokument popisuje převážně samotný TEX Live.
TEX Live obsahuje .exe soubory pro TEX, LaTeX2e, ConTEXt, Metafont, MetaPost, BibTeX a mnoho dalších programů včetně obsáhlého seznamu maker, fontů a dokumentace spolu s podporou sazby v mnoha různých světových jazycích.
Krátký seznam hlavních změn v této verzi TEX Live najdete na konci tohoto dokumentu, v oddílu 10 na straně 72.
TEX Live obsahuje binárky pro mnohé unixové architektury, včetně GNU/Linux a Mac OS X. K dispozici jsou také binárky Cygwin. Obsažené zdrojové texty mohou být zkompilovány pro platformy, pro které nejsou k dispozici binárky.
Co se týče Windows: podporovány jsou jenom Windows 2000 a pozdější verze. Upustili jsme od podpory Windows 9x, ME a NT. V důsledku této změny si Windows vyžaduje mnohem méně zvláštního zacházení ve srovnání s Unixovými systémy. Pro Windows nejsou k dispozici 64bitové .exe soubory, ale 32bitové binárky by měly běžet na 64bitových systémech.
Alternativní řešení pro Windows a Mac OS X najdete v oddíle 2.1.
TEX Live můžete nainstalovat buď z DVD nebo z internetu. Samotný síťový instalační program je malý a vše požadované stáhne z internetu. Síťový instalační program je vhodné použít, když potřebujete jenom část z kompletní instalace TEX Live.
Instalační program na DVD vám umožní instalaci na lokálním disku, avšak TEX Live můžete spustit přímo z DVD (nebo z obrazu DVD, když to váš systém podporuje). Instalace je popsána v následujících sekcích, zde jen souhrn:
TEXovská komunita je aktivní, vstřícná a většina seriózních otázek je obvykle zodpovězena. Podpora je neformální, je prováděna příležitostnými čtenáři a dobrovolníky, a proto je důležité, abyste odpověď na svůj dotaz hledali nejdříve sami, než ho vznesete na fóru. (Pokud toužíte po garantované komerční podpoře, můžete na TEX Live zapomenout a zakoupit komerční distribuci; viz seznam prodejců na http://tug.org/interest.html#vendors.)
Níže je uveden seznam informačních zdrojů, přibližně v pořadí, ve kterém ho doporučujeme k použití:
Dvě základní fóra pro hledání řešení problémů jsou newsová skupina news:comp.text.tex a emailová diskusní skupina texhax@tug.org. V archívech těchto zdrojů najdete tisíce předchozích dotazů a odpovědí čekajících na vaše hledání. Nahlédněte na http://groups.google.com/groups?group=comp.text.tex, respektive na http://tug.org/mail-archives/texhax. Dotazem do obecného vyhledávacího stroje jako http://google.com/ také nic nepokazíte a pro specifika češtiny a slovenštiny najdete další zdroje odkazované na http://www.cstug.cz/.
Druhou stranou mince je odpovídání na dotazy těch, kdo kladou otázky. news:comp.text.tex i list texhax jsou otevřeny pro kohokoliv. Přihlaste se, naslouchejte a začněte odpovídat tam, kde můžete.
Tento oddíl popisuje obsah TEX Live a TEX-kolekce, jejíž je částí.
DVD TEX-kolekce zahrnuje následující:
CTAN, protext a texmf-extra nemusí mít stejné podmínky pro kopírování jako TEX Live, proto buďte pozorní při šíření nebo modifikaci.
Tady uvádíme stručný seznam a popis kořenových adresářů distribuce TEX Live. Na TEX Collection DVD je celá TEX Live hierarchie v podaresáři texlive, a ne v kořenovém adresáři disku.
Binárky systému TEX, s podadresáři dle platforem.
Stručný přehled a užitečné odkazy na TEX Live, v různých jazycích, ve formátu HTML a textovém.
Zdrojové kódy všech programů, včetně distribuce Web2C TEXu a Metafontu.
Viz TEXMFMAIN níže.
Viz TEXMFDIST níže.
Skripty, programy a údaje pro správu instalace a nějakou přídavnou podporu pro Windows.
V kořenovém adresáři distribuce jsou navíc instalační dávky a soubory README (v různých jazycích).
Co se týče dokumentace, užitečné mohou být obsáhlé odkazy v kořenovém souboru doc.html. Dokumentace programů (manuály, man-stránky, info-soubory) jsou v texmf/doc. Dokumentace TEXových balíků a formátů je v texmf-dist/doc. K vyhledání veškeré dokumentace na libovolném místě můžete použít programy texdoc.
Samotná tato příručka TEX Live je k dispozici v několika jazycích v adresáři texmf-doc:
Tento oddíl uvádí seznam předdefinovaných proměnných určujících stromy texmf, používaných systémem, a jejich zamýšlený účel a standardní uspořádání systému TEX Live. Povel tlmgr conf ukáže hodnoty těchto proměnných, tedy můžete jednoduše zjistit, jak tyto odpovídají jednotlivým adresářům ve vaší instalaci.
Strom obsahující životně důležité části systému, jako konfigurační soubory, pomocné skripty a dokumentaci programu.
Strom obsahující hlavní sadu balíků maker, fontů, atd.
Strom, který mohou použít administrátoři na instalaci doplňkových nebo upravených maker, fontů, atd., pro celý systém.
Strom, který mohou použít uživatelé na svoje osobní instalace doplňkových nebo upravených maker, fontů, atd. Rozšíření této proměnné se dynamicky nastaví pro každého uživatele na jeho vlastní osobní adresář.
Strom používaný nástroji texconfig, updmap a fmtutil na uložení modifikovaných konfiguračních údajů. Implicitně pod TEXMFHOME.
Strom používaný nástroji texconfig-sys, updmap-sys a fmtutil-sys na uložení modifikovaných konfiguračních údajů.
Strom používaný programy texconfig, updmap a fmtutil na (cache) uložení runtime údajů jako jsou soubory formátů a generované map-soubory. Implicitně pod TEXMFHOME.
Strom používaný programy texconfig-sys, updmap-sys, fmtutil-sys a také tlmgr, na (cache) uložení runtime údajů jako jsou soubory formátů a generované map-soubory.
Standardní struktura je:
Předchozí vydání.
Nynější vydání.
binárky systému GNU/Linux
binárky systému Mac OS X
binárky systému Windows
Toto je TEXMFMAIN.
TEXMFDIST
TEXMFSYSVAR
TEXMFSYSCONFIG
TEXMFLOCAL, zamýšlený být zachován od vydání k vydání.
Soukromě generované a konfigurační údaje předchozího vydání.
Soukromě generované a konfigurační údaje aktuálního vydání.
TEXMFVAR
TEXMFCONFIG
TEXMFHOME Osobní makra atd.
Samotný Knuthův původní TEX je zmrazený, kromě ojedinělých oprav chyb. Stále je v TEX Live přítomen jako program tex a tak to zůstane v dohledné budoucnosti. TEX Live obsahuje několik rozšířených verzí TEXu:
Na TEX Live najdete několik často používaných programů:
podpora práce se seznamem literatury.
vytváření rejstříku. Pro češtinu a slovenštinu však potřebujete verzi programu s názvem csindex (není zatím součástí distribuce, je potřeba instalovat zvlášť).
pro konverzi DVI do PostScript.
prohlížeč DVI pro systém X Window.
DVI ovladač tiskáren HP LaserJet.
pro kopii a vkládání stránek do/z DVI souborů.
konvertor DVI do PDF, alternativní přístup vedle pdfTEXu zmíněného výše. Srovnej balíky ps4pdf a pdftricks pro další alternativy.
programy pro práci s PostScriptem.
wrapper pro ConTEXt a práci s PDF.
konvertor TEXu do HTML.
TEX Live přináší množství vysoce kvalitních vektorových fontů. Viz http://tug.org/fonts a texmf-dist/doc/fonts/free-math-font-survey.
Pro začátek si obstarejte TEX Collection DVD nebo si stáhněte síťový instalační program TEX Live, a najděte instalační skript: install-tl pro Unix, install-tl.bat pro Windows.
Pro další informace a způsoby získání softveru navštivte http://tug.org/texlive/acquire.html.
Následující sekce vysvětlují spuštění instalátoru podrobněji.
Dále > označuje výzvu (prompt shellu); vstup uživatele vstup je zvýrazněn. terminálu je : Skript install-tl je Perlovský skript. Nejjednodušší způsob jeho spuštění v Unixovském systému je následující:
K instalaci v pokročilém režimu GUI (obr. 2; budete potřebovat modul Perl/TK), použijte:
Úplný seznam různých voleb získáte povelem:
Varování o oprávněních Unixu: Vaše nastavení umask v čase instalace bude respektováno instalačním programem TEX Live. Proto, když chcete, aby byla vaše instalace použitelná i jinými uživateli než vámi, ujistěte se, že jsou vaše nastavení dostatečně tolerantní, například, umask 002. Další informace o nastavení umask, hledejte v dokumentaci k vašemu systému.
Zvláštní vysvětlivky pro Cygwin: Na rozdíl od jiných Unixovských systémů, Cygwin implicitně neobsahuje všechny nezbytné programy, které instalátor TEX Live potřebuje. Pro podrobnosti viz sekci 3.1.4.
Jak již bylo zmíněno v sekci 2.1, pro Mac OS X je připravena samostatná distribuce, nazvaná MacTEX (http://tug.org/mactex). Doporučujeme použít původní instalační program MacTEX u namísto instalátoru TEX Live pod Mac OS X, protože původní (nativní) instalátor provede několik nastavení specifických pro Mac, zejména umožňuje snadné přepínání mezi různými distribucemi TEXu pro Mac OS X (MacTEX, gwTEX, Fink, MacPorts, …).
MacTEX je silně založen na TEX Live, a hlavní TEXovská stromová struktura je přesně stejná. Přidává několik dalších adresářů s dokumentací a aplikacemi specifickými pro Mac.
Jestliže používáte síťový instalátor, nebo instalační program DVD se nespustí automaticky, klikněte dvakrát na soubor install-tl.bat. Pro více voleb pro úpravy, např. výběr určité kolekce balíků, spusťte namísto něho install-tl-advanced.bat.
Můžete také spustit instalační program z příkazového řádku. Dále > označuje prompt shellu; vstup uživatele je polotučný. Pokus jste v adresáři instalačního programu, jenom spusťte:
Můžete to také vyvolat zadáním absolutní polohy, jako například:
Pro instalaci v textovém režimu použijte:
Pro úplný seznam různých voleb zadejte:
Instalátor TEX Live odporuje pouze Cygwin 1.7. Před začátkem instalace použijte program Cygwinu setup.exe k instalaci balíkov perl a wget pokud jste tak ještě neudělali. Doporučené jsou následující doplňkové balíky:
Obrázek 1 ukazuje základní obrazovku textového režimu pod Unixem. Pro Unix je textový instalační program nastaven implicitně.
Je to instalátor jenom s příkazovým řádkem; vůbec nemá kurzorovou podporu. Například, nemůžete se pohybovat v zatrhávacích rámečcích nebo vstupních polích. Jenom napíšete něco (s rozlišováním velikosti písma) na příkazovém řádku a stlačíte klávesu Enter, poté se celá obrazovka přepíše s přizpůsobeným obsahem.
Rozhraní textového instalátoru je tak primitivní z prostého důvodu: je navržené tak, aby se dalo spustit na tolika platformách jak je to jen možné, dokonce i v Perlu.
Obrázek 2 ukazuje grafický instalátor pro znalce pod GNU/Linux. Kromě toho, že využívá tlačítka a nabídky, se tento instalátor velmi neliší od textového (obr. 1).
Tento režim může být vyvolán explicitně pomocí
Pod Windows je implicitně nastaveno spuštění nejjednoduššího instalačního způsobu, který můžeme doporučit, nazvaného „průvodce“ instalací. Nainstaluje všechno a nezadává skoro žádné otázky. Pokud si chcete vše nastavení upravit, musíte spustit některý z dalších instalátorů.
Tento režim může být vyvolán explicitně povelem
Instalátor je zamýšlený jako co nejvíce samovysvětlující. Nicméně následuje několik poznámek o jednotlivých volbách a dílčích nabídkách:
Obrázek 4 ukazuje nabídku binárek textového režimu. Standardně budou nainstalovány jenom binárky vaší aktuální platformy. Z této nabídky si rovněž můžete vybrat binárky pro jinou architekturu. Toto může být užitečné, pokud sdílíte TEXovský strom v síti heterogenních strojů, nebo na systému s dvojitým zaváděcím procesem.
Obrázek 5 ukazuje nabídku schémat TEX Live; tady vybíráte „schéma“, což je souhrn kolekcí balíků. Předvolené schéma full nainstaluje vše, co je k dispozici, avšak můžete také zvolit schéma basic pro malý systém, minimal pro účely testování, a schéma medium nebo teTeX pro získání něčeho mezi tím. K dispozici jsou také různá specializovaná schémata a schémata specifická pro některé země.
Svůj výběr schématu můžete upřesnit pomocí nabídek ‘standard collections’a ‘language collections’(obrázek 6, ukázané pro změnu v režimu GUI).
Kolekce jsou o jednu úroveň podrobnější než schémata — v podstatě, schéma je tvořeno několika kolekcemi, kolekci tvoří jeden nebo více balíků, a balík (nejnižší úroveň seskupování v TEX Live) obsahuje vlastní soubory TEXovských maker, soubory fontů, atd.
Pokud chcete získat větší kontrolu než jakou poskytuje nabídka kolekcí, po instalaci můžete použít program tlmgr (viz sekci 6); jeho použitím můžete řídit instalaci na úrovni balíků.
Standardní uspořádání je popsáno v sekci 2.3, na straně 8. Standardní umístění adresáře TEXDIR se liší pro Windows (%SystemDrive%\texlive\2009) a Unix (/usr/local/texlive/2009).
Hlavní důvod pro změnu této předvolby je nedostatek práv na zápis pro standardní umístění. Nemusíte být zrovna rootem nebo administrátorem, když instalujete TEX Live, ale potřebujete oprávnění na zápis do cílového adresáře.
Rozumnou alternativou je adresář uvnitř vašeho domovského adresáře, zvlášť když chcete být výhradním uživatelem. Na naznačení tohoto použijte ‘~’, jako například ‘~/texlive/2009’.
Doporučujeme do názvu začlenit rok, co umožní zachování různých vydání TEX Live vedle sebe. (Můžete chtít vytvořit název nezávislý na verzi, například /usr/local/texlive-cur pomocí symbolického odkazu, který může být později přepsán po přezkoušení nového vydání.)
Změna TEXDIR v instalačním programu vyvolá také změny TEXMFLOCAL, TEXMFSYSVAR a TEXMFSYSCONFIG.
TEXMFHOME je doporučené umístění osobních souborů maker nebo balíků. Předvolená hodnota je ~/texmf. Na rozdíl od TEXDIR, je nyní ~ uchována v nově vytvořených konfiguračních souborech, protože to užitečně odkazuje na domovský adresář kteréhokoliv běžícího TEXu. Expanduje se na $HOME pod Unixem a %USERPROFILE% pod Windows.
Obrázek 7 ukazuje nabídku voleb textového režimu. Další informace:
Když jsou všechna nastavení podle vašeho vkusu, můžete napsat ‘I’a spustit instalační proces. Po dokončení přeskočte na sekci 3.4, kde se dozvíte, co se případně má udělat závěrem.
K výběru této volby napište ‘V’. Toto změní hlavní nabídku na něco podobného jako ukazuje obrázek 8.
Všimněte si změny: všechny volby k instalaci zmizely, a část pro adresáře se teď zmiňuje o TEXDIRW nebo zapisovatelném kořenu. Volba pro symbolické linky také zmizela.
Instalační program bude pořád vytvářet různé adresáře a konfigurační soubory, ale nezkopíruje texmf nebo texmf-dist na pevný disk.
Poinstalační konfigurace pro Unix bude o něco složitejší, protože teď se struktura adresářů odchyluje od standardu; viz sekci 3.4.
Tato volba není součástí instalačního programu GUI, ale je k dispozici pro oba systémy Unix a Windows. Uživatelé pod systémem Windows musí spustit instalátor z příkazového řádku, viz sekci 3.3.
Oddíl 5 popisuje schůdnější cestu spuštění TEX Live, která nedělá nebo nepožaduje změny systémové konfigurace, ale ani žádnou konfiguraci neumožňuje.
K zobrazení voleb příkazového řádku napište
Podle možností použijte GUI instalátor. Toto si vyžaduje modul Perl/Tk (http://tug.org/texlive/distro.html#perltk); pokud Perl/Tk není k dispozici, pokračuje instalace v textovém režimu.
Vynutí si použití instalátoru v textovém režimu, dokonce i pod Windows; můžete to potřebovat, pokud chcete spustit instalaci s volbou ‘from DVD’, poněvadž tato není k dispozici v režimu GUI.
Specifikuje jazyk instalačního rozhraní jako jeho standarní dvoupísmenový kód LL. V současné době jsou podporovány jazyky: angličtina (en, předvolený), němčina (de), francouzština (fr), nizozemština (nl), polština (pl), slovinština (sl) a vietnamština (vi). Instalační program se sám pokusí určit vhodný jazyk, ale když selže nebo když není správný jazyk k dispozici, pak použije angličtinu jako nouzové řešení.
Instalační program vždycky uloží soubor texlive.profile do podadresáře tlpkg vaší instalace. Tato volba oznámí instalačnímu programu, aby znovu použil tento profilový soubor tak, že můžete v dávkovém režimu instalovat TEX na další systémy, se stejnými volbami, jaké jste učinili v původní instalaci.
Určuje repositář balíků z kterého se má instalovat; viz následující oddíl.
Implicitní repositář balíků je zrcadlo CTAN zvolené automaticky použitím http://mirror.ctan.org.
Pokud to chcete přepsat, může být hodnotou umístění adresa url s ftp:, http: nebo file:/ na začátku, nebo jednoduchá cesta k adresáři. (Při zadání umístění http: nebo ftp: jsou koncové znaky ‘/’a/nebo koncová složka ‘/tlpkg’ignorovány.)
Ku příkladu můžete zvolit určité zrcadlo CTAN něčím jako: http://ctan.example.org/tex-archive/systems/texlive/tlnet/, s nahrazením ctan.example.org skutečným hostitelským jménem (hostname) a jeho konkrétní kořenovou cestou k CTAN. Seznam zrcadel CTAN je udržován na http://ctan.org/mirrors.
Pokud je zadaný argument lokální (buď cesta nebo file:/ url), jsou použity komprimované soubory v podadresáři archive cesty repositáře (i kdyby byli rovněž k dispozici nekomprimované soubory).
Po instalaci se mohou hodit některé další úpravy.
Avšak pod Windows se instalační program o vše postará.
Pokud jste zvolili vytvoření symbolických odkazů v standardních adresářích (zmíněných v sekci 3.2.4), pak není potřeba editovat proměnné prostředí.
Adresář binárek pro vaši platformu musí být přidán k vyhledávacím cestám. Každá podporovaná platforma má svůj vlastní podadresář pod TEXDIR/bin. Seznam podadresářů a odpovídajících platforem viz na obrázku 4.
Můžete rovněž přidat dokumentační manuálové stránky (man pages) a adresáře Info k jejich příslušejícím vyhledávacím cestám, když chcete, aby je našly systémové nástroje. Dokumentační stránky můžou být automaticky nalezeny po přidání do proměnné PATH.
Například pro Bourne-kompatibilní shell, jako je bash a používaný Intel x86 GNU/Linux se standardním nastavením adresářů, může být vhodné editovat soubor $HOME/.profile.
Pro csh nebo tcsh je editovaný soubor typicky $HOME/.cshrc a řádky k přidání můžou vypadat jako:
Pokud již máte nastavení někde ve vašich „dot“ souborech, adresáře TEX Live by měli, přirozeně, jednoduše přiměřeně s nimi splynout.
Volba, zda učinit tyto změny globálně, anebo pro uživatele právě přidaného do systému, je na vás; existuje příliš mnoho variací mezi systémy, kde a jak se tato nastavení provádějí.
Naše dvě rady jsou: 1) můžete chtít vyhledat soubor /etc/manpath.config a pokud existuje, přidejte řádky jako
A 2) vyhledejte soubor /etc/environment, který může definovat vyhledávací cestu a další standardní proměnné prostředí.
V každém (Unixovém) adresáři binárek vytváříme také symbolický odkaz s názvem man. Některé programy man, jako například standardní Mac OS X man, ho automaticky najdou, co odstraňuje potřebu jakéhokoliv nastavování dokumentačních stránek.
Pokud máte na unixovém systému nainstalován balík xetex, potřebujete nakonfigurovat váš systém chcete-li aby byl XeTEX schopen najít fonty dodané s TEX Live. Pro usnadnění, když se instaluje balík xetex (buď ve vychozí instalaci nebo později), se vytváří potřebný konfigurační soubor TEXMFSYSVAR/fonts/conf/texlive-fontconfig.conf.
Pro nastavení fontů TEX Live pro použití v rámci celého systému (za předpokladu, že máte odpovídající oprávnění), postupujte následovně:
Pokud nemáte postačující práva k provedení výše popsaných kroků, můžete místo toho učinit fonty TEX Live dosažitelnými pro vás jako samostatného uživatele XeTEXu následujícím způsobem:
Program TEX Live obyčejně nahlédne do souboru texmf.cnf pro umístění různých stromů. Hledá tento soubor v řadě míst vztahujících se k jeho vlastnímu umístění. Nicméně, toto schéma selhává, když je program spouštěn z DVD: DVD je pouze ke čtení. Některé cesty zaznamenané v texmf.cnf jsou známé jen během instalace, tudíž tento soubor nemůže být na DVD a musí být umístěn někde jinde. To si vynucuje definovat proměnnou prostředí TEXMFCNF, která sdělí programům TEX Live, v kterém adresáři je možné najít tento soubor texmf.cnf. Přesto je také nutné upravit proměnnou prostředí PATH, jak bylo popsáno dříve.
Na konci instalace by instalační program měl vytisknout hlášení o hodnotě, na kterou se má nastavit proměnná TEXMFCNF. Jestliže jste ji minuli: tato hodnota je $TEXMFSYSVAR/web2c. Na předvolbu /usr/local/texlive/2009/texmf-var/web2c potřebujete řádky
nebo, pro [t]csh:
Tato volba je nejužitečnější když chcete spustit TEX Live ve vašem systému, ale nemáte dostatek místa na disku k jeho nainstalování. Pokud chcete získat skutečně „přenosný“ TEX Live, který je soběstačný, například, pro klíč USB, nahlédněte do sekce 5.
‘Starý’ConTEXt by měl skončit. Nový ConTEXt ‘Mark IV’si vyžádá ruční nastavení; viz http://wiki.contextgarden.net/Running_Mark_IV.
Toto je již implicitně zmíněno v sekci 2.3: adresář TEXMFLOCAL (standardně /usr/local/texlive/texmf-local nebo %SystemDrive%\texlive\texmf-local) je určen pro rozsáhlé systémové lokální fonty a makra; a adresář TEXMFHOME (standardně $HOME/texmf nebo %USERPROFILE%\texmf), je pro osobní fonty a makra.
Pro oba stromy musí být soubory umístěné v patřičných podadresářích; viz http://tug.org/tds nebo nahlédni do souboru texmf/web2c/texmf.cnf. Například, LATEXovský soubor třídy nebo balík by měl být umístěn v TEXMFLOCAL/tex/latex nebo TEXMFHOME/tex/latex, nebo v jejich podadresáři.
TEXMFLOCAL vyžaduje aktuální databázi jmen souborů, jinak nebudou soubory nalezeny. Můžete ji obnovit povelem mktexlsr nebo použít tlačítko ‘Reinit file database’na konfigurační záložce tlmgr v režimu GUI.
Toto je naneštěstí nepříjemné téma. Zapomeňte na něj pokud se nechcete probírat v mnoha podrobnostech instalace TEXu. Nezapomeňte si nejdříve prohlédnout fonty, které jsou zdarma součástí distribuce, viz sekci 2.6.
Možnou alternativou je použití XeTEX u (viz sekci 2.4), který vám umožní používat fonty operačního systému bez jakékoliv instalace v TEXu.
Pokud to potřebujete udělat, vyvinuli jsme maximální úsilí k popsání postupu, viz http://tug.org/fonts/fontinstall.html.
Po nainstalování TEX Live přirozeně chcete systém otestovat a začít vytvářet nádherné dokumenty nebo fonty.
Tento oddíl popisuje základní postupy testování funkčnosti nového systému pod Unixem. Pod Mac OS X a Windows budete patrně spouštět testy přes uživatelské grafické rozhraní (GUI), ale principy jsou stejné.
Ukázkový dokument, ještě kratší než sample2e.
Test, jestli vaše tiskárna neposunuje tiskové zrcadlo.
Pro tisk tabulek fontů a testů fontů.
Pro totéž, ale pro plain TEX.
Základní (plain) TEXový testovací soubor. Musíte napsat ‘\bye’ na výzvu * po ‘tex story.tex’.
Pokud jste TEXový začátečník nebo potřebujete pomoc se psaním TEXových, respektive LATEXových dokumentů, navštivte http://tug.org/begin.html, kde najdete úvodní informace k instalaci.
Odkazy na některé další pomůcky, o instalaci kterých můžete uvažovat:
Pro mnohem delší seznam balíků a programů, viz http://tug.org/interest.html.
TEX Live byl navržený pro sdílení mezi různými uživateli, nebo dokonce pro různé systémy na síti. Se standardní strukturou adresářů se nekonfigurují žádné pevné cesty: umístění souborů potřebných pro programy TEX Live je zřízeno relativně k programům. Můžete to najít v nejdůležitějším konfiguračním souboru $TEXMFMAIN/web2c/texmf.cnf, který obsahuje řádky jako jsou
To znamená, že k získání funkčního nastavení stačí přidat ke své vyhledávací cestě adresář binárek TEX Live pro jejich platformu.
Stejným způsobem můžete nainstalovat TEX Live lokálně a pak přesunout celou hierarchii později na místo na síti.
Pro Windows můžete stáhnout z http://tug.org/texlive/w32client.html vzorový skript síťové instalace nazvaný w32client. Vytváří nastavení a nabídkové zkratky k užívání stávající instalace TEX Live na LAN. Registruje také program k odinstalování w32unclient, je po ruce ve stejném zip-souboru. Pro další informace viz webovou stránku.
Volba ‘running from DVD’(spouštění z DVD) popsaná v sekci 3.2.5 je skvělá pro váš systém, ale když jste hostem na systému někoho jiného, pak by se vám možná líbilo něco s nejmenšími vedlejšími účinky.
V kořenovém adresáři TEX Live DVD, nebo v podadresáři texlive TEX-kolekce DVD, jsou skripty tl-portable (Unix) a dávkové soubory tl-portable.bat (Windows), které spouští shell s nastavením prostředí pro přímý přístup TEX Live na DVD.
Při prvním spuštění budou vygenerovány některé soubory v adresáři ~/.tlportable2009, což zabere jistý krátký čas. Nicméně, při následných spouštěních začne téměř okamžitě.
Zbytek systému si TEX Live nebude uvědomovat. Pokud chcete, aby byl váš editor informovaný o tomto TEX Live, pak ho můžete spustit z druhé, paralelní, stejné tl-portable relace.
Skripty tl-portable můžete také použít na spuštění TEX Live z USB klíče. V tomto případě zkopírujte (přinejmenším) všechny soubory na nejvyšší úrovni a obsah adresářů bin, texmf, texmf-dist a tlpkg na klíč. To může nějaký čas zabrat! Pokud kopírujete na USB klíč formátovaný jako FAT32, nezapomeňte zrušit symbolické odkazy (cp -L). Adresář texmf-local na klíči bude také nalezen a použit.
Pak spusťte skript tl-portable z kořenového adresáře klíče, jak bylo uvedeno výše. V tom případě bude skript vnímat klíč jako zapisovatelný a použije ho pro vytvořené soubory.
TEX Live obsahuje program nazvaný tlmgr pro správu TEX Live po výchozí instalaci. Programy updmap, fmtutil a texconfig jsou dosud zahrnuté a zůstanou i v budoucnosti, avšak preferovaným rozhraním je nyní tlmgr. Jeho schopnosti zahrnují:
Varování: tlmgr nebyl určený pro nebo testovaný s instalacemi, které jsou spouštěné z DVD.
tlmgr může být spuštěn v režimu GUI povelem
Po výchozí instalaci můžete svůj systém aktualizovat na nejnovější dostupnou verzi pomocí:
Tento složitější příklad přidá z místního adresáře kolekci pro nástroj (engine) XeTEX:
Jak můžete vidět, tlmgr nainstaluje závislosti a postará se o všechny potřebné poinstalační činnosti, včetně aktualizace databáze názvů souborů a (znovu)vygenerování formátů. Výše jsme vytvořili nové formáty pro XeTEX.
K popisu balíku (nebo kolekce či schémy) zadejte:
Nakonec to nejdůležitější – úplnou dokumentaci najdete na http://tug.org/texlive/tlmgr.html nebo zadáním:
TEX Live má jediný instalační program, který běží na obou systémech Windows a Unix. Toto bylo možné jenom snížením podpory starších verzí Windows, proto je možné instalovat TEX Live pouze na Windows 2000 a novější.
Pod Windows dělá instalační program některé dodatečné věci:
Pro úplnost, instalace TEX Live potřebuje další balíky a programy, které na stroji s Windows obvykle nenajdete.
TEX Live poskytuje chybějící součásti:
Windowsovský protějšek domovského (home) adresáře Unixu je adresář %USERPROFILE%. Pod Windows XP a Windows 2000 je to obvykle C:\Documents and Settings\<username> a pod Windows Vista C:\Users\<username>. V souboru texmf.cnf a obecně pro Kpathsea, se bude ~ expandovat přiměřeně v obou systémech Windows a Unix.
Windows ukládá téměř všechny konfigurační údaje do svých registrů. Registr obsahuje soubor hierarchicky uspořádaných klíčů, s několika kořenovými klíči. Nejdůležitější pro instalační programy jsou stručně řečeno HKEY_CURRENT_USER a HKEY_LOCAL_MACHINE, HKCU a HKLM. Část HKCU registru je v domovském adresáři uživatele (viz sekci 7.3). HKLM je obvykle v podadresáři adresáře Windows.
V některých případech je možné získat systémové informace z proměnných prostředí, ale pro další informace, kupříkladu umístění zkratek, je nutné nahlédnout do registrů. Trvalé nastavení proměnných prostředí si rovněž vyžaduje přístup k registrům.
V novějších verzích Windows se dělá rozdíl mezi běžnými uživateli a administrátory, když pouze posledně zmínění mají volný přístup k celému operačnímu systému. Ve skutečnosti můžete tyto třídy uživatelů raději označit jako neprivilegovaní uživatelé a normální uživatelé: být administrátorem je pravidlo, ne výjimka. Přesto jsme se snažili učinit TEX Live instalovatelným bez administrativních výsad.
Pokud je uživatelem administrátor, je možnost instalovat i pro všechny uživatele počítače. Pokud je tato volba zvolena, odkazy (shortcuts) se vytvářejí pro všechny uživatele a systémové prostředí se upravuje. Jinak jsou odkazy a položky nabídky vytvářeny pouze pro aktuálního uživatele a upravuje se jen jeho prostředí.
Bez ohledu na status administrátora je standardní kořenový adresář TEX Live navržený instalačním programem vždycky pod %SystemDrive%. Instalátor vždy testuje, zda je kořenový adresář zapisovatelný pro aktuálního uživatele.
Problém se může vyskytnout, pokud uživatel není administrátor a TEX již existuje ve vyhledávací cestě. Protože skutečná cesta se sestává ze systémové cesty následované uživatelskou cestou, nový TEX Live by nikdy neměl získat přednost. Jako bezpečnostní opatření vytváří instalátor odkaz na příkazový řádek (command-prompt), ve kterém je adresář binárek nového TEX Live předřazený lokální vyhledávací cestě. Nový TEX Live bude pořád použitelný, když bude běžet v relaci příkazového řádku spuštěné z takového odkazu. Odkaz na TEXworks, pokud je nainstalován, rovněž předřadí TEX Live k vyhledávací cestě, proto by měl být imunní vůči tomuto problému cest.
Pro Vista je tady jiná zrůdnost: dokonce i když jste přihlášen jako správce, musíte explicitně požádat o správcovské práva. Ve skutečnosti nemá význam přihlašovat se jako správce. Místo toho, kliknutí pravým tlačítkem na program nebo odkaz, který chcete použít, vám obvykle nabídne volbu ‘Spustit jako správce/Run as administrator’.
Web2C obsahuje množinu TEX-príbuzných programov, t.j. samotný TEX, Metafont, MetaPost, BibTeX, atď. Je to srdce systému TEX Live. Domovská stránka Web2C, s aktuálnou príručkou a ďalšími vecami, je http://tug.org/web2c.
Trochu histórie: originálna implementácia pochádza od Thomasa Rokického, ktorý v roku 1987 vyvinul prvý TEX-to-C systém založený na zmenových súboroch systému pre Unix, ktoré boli v prvom rade pôvodnou prácou Howarda Trickeya a Pavla Curtisa. Tim Morgan sa stal spravovateľom systému a počas jeho obdobia sa meno zmenilo na Web-to-C. V roku 1990 Karl Berry prebral túto prácu, asistoval pri tuctoch dodatočných príspevkov a v roku 1997 podal taktovku Olafovi Weberovi, ktorý ju v roku 2006 vrátil Karlovi.
Web2C systém beží pod Unixom, 32bitovými Windows, MacOSX a inými operačnými systémami. Používa originálne TEX zdrojové súbory od Knutha a ostatné základné programy napísané v systéme kultivovaného programovania WEB, ktoré sú preložené do zdrojového kódu jazyka C. Základné programy TEXu sú spracované týmto spôsobom:
Presné funkcie a syntax týchto programov sú popísané v dokumentáciách jednotlivých balíkov alebo v dokumentácii Web2C. Napriek tomu, poznanie niekoľkých princípov, ktoré platia pre celý balík programov, vám pomôže vyťažiť čo najviac z vašej Web2C inštalácie.
Všetky programy dodržiavajú štandardné GNU voľby:
Na vyhľadávanie súborov používajú Web2C programy prehľadávaciu knižnicu Kpathsea (http://tug.org/kpathsea). Táto knižnica používa kombináciu premenných prostredia a niekoľkých konfiguračných súborov na optimalizáciu prehľadávania adresárového stromu TEXu. Web2C zvládne prácu s viacerými adresárovými stromami súčasne, čo je užitočné, ak niekto chce udržiavať štandardnú distribúciu TEXu a jeho lokálne a osobné rozšírenia v rozličných stromoch. Na urýchlenie vyhľadávania súborov, koreň každého stromu obsahuje súbor ls-R so záznamom obsahujúcim meno a relatívnu cestu ku všetkým súborom umiestneným pod týmto koreňom.
Najprv popíšeme všeobecný mechanizmus vyhľadávania ciest knižnicou Kpathsea.
Vyhľadávacou cestou nazveme zoznam elementov cesty, ktorými sú v prvom rade mená adresárov oddelené dvojbodkou alebo bodkočiarkou. Vyhľadávacia cesta môže pochádzať z viacerých zdrojov. Pri vyhľadávaní súboru ‘my-file’ podľa cesty ‘.:/dir’, Kpathsea skontroluje každý element cesty: najprv ./my-file, potom /dir/my-file, vracajúc prvý zodpovedajúci nájdený prvok (alebo prípadne všetky zodpovedajúce prvky).
Aby bolo dosiahnuté prispôsobenie sa konvenciám čo možno najviac operačných systémov, na neunixových systémoch Kpathsea môže používať oddeľovače názvov súborov rôzne od dvojbodky (‘:’) a lomítka (‘/’).
Pri kontrolovaní určitého elementu cesty p Kpathsea najprv overí, či sa na naň nevzťahuje vopred vybudovaná databáza (pozri ,Databáza názvov súborov‘ na strane 61), t. j., či sa databáza nachádza v adresári, ktorý je prefixom p. Ak to tak je, špecifikácia cesty sa porovnáva s obsahom databázy.
Ak databáza neexistuje, alebo sa nevzťahuje na tento element cesty, alebo sa v nej hľadaný súbor nevyskytuje, celý systém súborov je prehľadaný (pokiaľ to nebolo zakázané špecifikáciou začínajúcou ‘!!’ a hľadaný súbor musí existovať). Kpathsea zostrojí zoznam adresárov zodpovedajúcich tomuto elementu cesty a potom skontroluje každý z nich, či sa v ňom nenachádza hľadaný súbor.
Podmienka ,súbor musí existovať‘ sa týka napr. súborov typu ‘.vf’ a vstupných súborov čítaných príkazom TEXu \openin. Takéto súbory nemusia existovať (napr. cmr10.vf) a nebolo by dobré prehľadávať kvôli nim celý disk. Preto, ak zabudnete aktualizovať ls-R pri inštalácii nového ‘.vf’ súboru, súbor nebude nikdy nájdený. Každý element cesty sa prekontroluje: najprv databáza, potom disk. Keď je súbor nájdený, vyhľadávanie sa zastaví a výsledok je vrátený.
Hoci najjednoduchší a najbežnejší element cesty je meno adresáru, Kpathsea podporuje aj iné zdroje vo vyhľadávacích cestách: dedičné (layered) štandardné hodnoty, mená premenných prostredia, hodnoty súboru config, domáce adresáre používateľov a rekurzívne prehľadávanie podadresárov. Preto, ak hovoríme, že Kpathsea rozbalí element cesty, znamená to, že pretransformuje všetky špecifikácie do základného mena alebo mien adresárov. Toto je popísané v nasledujúcich odsekoch.
Všimnite si, že keď je meno hľadaného súboru vyjadrené absolútne alebo explicitne relatívne, t. j. začína ‘/’ alebo ‘./’ alebo ‘../’, Kpathsea jednoducho skontroluje, či taký súbor existuje.
Vyhľadávacia cesta môže byť vytvorená z rôznych zdrojov. Kpathsea ich používa v tomto poradí:
Všetky tieto hodnoty vyhľadávacej cesty môžete prezerať použitím ladiacích možností (pozri ,Ladenie‘ na strane 64).
Kpathsea číta počas behu z konfiguračných súborov s menom texmf.cnf vyhľadávaciu cestu a ďalšie definície. Vyhľadávacia cesta používaná na hľadanie týchto súborov sa volá TEXMFCNF (v predvolenom nastavení sa tento súbor nachádza v podadresári texmf/web2c). Všetky súbory texmf.cnf vo vyhľadávacej ceste budú prečítané a definície v posledných načítaných súborov majú prednosť pred definíciami čítanými predtým. Preto pri vyhľadávacej ceste .:$TEXMF, hodnoty z ./texmf.cnf prepíšu hodnoty z $TEXMF/texmf.cnf.
Ukážkový úsek konfiguračného súboru, ilustrujúci väčšinu týchto bodov:
Kpathsea rozpoznáva určité zvláštne znaky a konštrukcie vo vyhľadávacích cestách podobné tým, čo existujú v prostrediach unixovských interprétov príkazového riadku (shells). Ako všeobecný príklad uvedieme komplexnú cestu ~$USER/{foo,bar}//baz, ktorá sa expanduje do všetkých podadresárov pod adresármi foo a bar v domovskom adresári používateľa $USER, ktorý obsahuje adresár alebo súbor baz. Tieto konštrukcie sú popísané v ďalších odsekoch.
Ak vyhľadávacia cesta s najväčšou prioritou (pozri ,Zdroje cesty‘ na strane 56) obsahuje dvojbodku navyše (t.j. začiatočnú, koncovú, alebo zdvojenú), Kpathsea vloží na toto miesto vyhľadávaciu cestu s druhou najvyššou prioritou, ktorá je definovaná. Ak táto vložená cesta obsahuje dvojbodku navyše, to isté sa stane s ďalšou najvýznamnejšou cestou. Keby sme mali napríklad dané takéto nastavenie premennej prostredia
Užitočná črta je expanzia zátvoriek, ktorá funguje tak, že napríklad v{a,b}w sa expanduje na vaw:vbw. Vnáranie je povolené. Toto sa používa na implementáciu viacnásobných TEXovských hierarchií, priradením hodnoty $TEXMF s použitím zátvoriek. Napríklad v súbore texmf.cnf nájdete nasledujúcu definíciu (približne, v skutočnosti je tam ešte viac stromov):
Keď potom napíšete niečo podobné ako
bude to znamenať, že po hľadaní v aktuálnom adresári sa najprv prehľadá celý strom $HOMETEXMF/tex, $TEXMFLOCAL/tex, $TEXMFVAR/tex a $TEXMFMAIN/tex (posledné dva s použitím databázových súborov ls-R). Je to vhodný spôsob ako spúšťať dve paralelné TEX štruktúry, jednu nemennú (napríklad na CD) a druhú neustále aktualizovanú novými verziami, akonáhle sú dostupné. Použitím premennej $TEXMF vo všetkých definíciách máme istotu, že sa vždy ako prvý prehľadá aktuálny strom.
Dva alebo viac za sebou nasledujúcich znakov ‘/’ v elemente cesty nasledujúcom za adresárom d je nahradených všetkými podadresármi d: najprv podadresármi priamo pod d, potom podadresármi pod nimi, atď. Poradie, v akom sú prehľadávané podadresáre na každej úrovni, nie je špecifikované.
Ak po ‘//’ špecifikujete akékoľvek komponenty mena súboru, pridajú sa iba podadresáre so zodpovedajúcimi komponentami. Napríklad, ‘/a//b’ sa expanduje do adresárov /a/1/b, /a/2/b, /a/1/1/b, atď, ale nie do /a/b/c alebo /a/1.
Viacnásobné konštrukcie ‘//’ v ceste sú možné, ale použitie ‘//’ na začiatku cesty je ignorované.
Nasledujúci zoznam zahŕňa zvláštne znaky v konfiguračných súboroch Kpathsea.
Kpathsea minimalizuje prístupy na disk pri vyhľadávaní. Predsa však pri inštaláciách s dostatočným množstvom adresárov hľadanie súboru v každom možnom adresári môže zabrať prehnane veľa času (toto platí zvlášť vtedy, keď musia byť prejdené stovky adresárov s fontami). Kpathsea preto používa externe vytvorený ,databázový‘ súbor nazývaný ls-R, ktorý mapuje súbory v adresároch a pomáha tak vyhnúť sa vyčerpávajúcemu prehľadávaniu disku.
Skratky mien (aliases) v druhom databázovom súbore vám umožňujú dať dodatočné mená súborom nachádzajúcim sa v zozname ls-R. Toto môže byť užitočné pri prispôsobovaní sa súborovým konvenciám 8.3 DOSu v zdrojových súboroch.
Ako bolo vysvetlené hore, meno hlavnej databázy súborov musí byť ls-R. Môžete umiestniť jednu do koreňa každej hierarchie TEXu vo svojej inštalácii, ktorú chcete, aby bola prehľadávaná (predvolená je $TEXMF). Kpathsea hľadá ls-R súbory podľa cesty v TEXMFDBS.
Odporúčaný spôsob ako vytvoriť a udržiavať ‘ls-R’ je spustiť skript mktexlsr zahrnutý v distribúcii. Je vyvolávaný rôznymi ‘mktex...’ skriptami. Tento skript v princípe iba spúšťa príkaz
Ak súbor nie je v databáze nájdený, podľa predvoleného nastavenia Kpathsea začne vyhľadávať na disku. Ak však určitý element cesty začína ‘!!’, bude prehľadávaná iba databáza, nikdy nie disk.
Program kpsewhich vykonáva prehľadávanie cesty nezávislé od každej aplikácie. Môže byť užitočný ako vyhľadávací find program na nájdenie súborov v hierarchiách TEXu (veľmi sa využíva v distribuovaných ‘mktex’… skriptoch).
Kpathsea považuje každý element vstupného riadku, ktorý nie je argumentom nejakej voľby, za meno súboru, ktorý hľadá, a vracia prvý súbor, ktorý nájde. Neexistuje voľba umožňujúca vrátiť všetky súbory s určitým menom (na to môžete použiť nástroj Unixu ‘find’).
Najbežnejšie voľby sú popísané nižšie.
Pozrime sa na Kpathsea v akcii. Za podčiarknutým príkazom nasleduje výsledok vyhľadávania v nasledujúcich riadkoch.
Mimochodom, posledným súborom je bibliografická databáza BibTeXu pre články TUGBoatu.
Pre tieto fonty (fonetickú abecedu z University of Washington) sme museli vygenerovať ‘.pk’ súbory. Keďže predvolený mód Metafontu v našej inštalácii je ljfour so základným rozlíšením 600 dpi (dots per inch), je vrátená táto inštancia.
Teraz obráťme našu pozornosť na hlavičkové a konfiguračné súbory dvips. Najprv sa pozrieme na jeden z bežne používaných súborov, všeobecný prológový tex.pro na podporu TEXu, potom pohľadáme konfiguračný súbor (config.ps) a PostScriptovú mapu fontov psfonts.map — mapové a kódové súbory majú svoje vlastné cesty na vyhľadávanie a nové umiestnenie v stromoch texmf.
Keďže prípona ‘.ps’ je nejednoznačná, musíme pre súbor config.ps špecifikovať explicitne, o ktorý typ sa zaujímame (dvips config).
Teraz sa pozrieme na podporné súbory URW Times PostScript. V Berryho schéme meno pre tieto pomenovania fontov je „utm“. Prvý súbor, ktorý hľadáme, je konfiguračný súbor, ktorý obsahuje meno mapového súboru:
Z týchto príkladov by malo byť zrejmé, ako ľahko môžete nájsť umiestnenie daného súboru. Toto je zvlášť dôležité, keď máte podozrenie, že ste narazili na zlú verziu súboru, pretože kpsewhich emuluje vyhľadávanie úplne rovnakým spôsobom ako skutočný program (TEX, dvips a pod).
Niekedy je potrebné vyšetriť, ako program rozpoznáva referencie na súbory. Aby toto bolo možné vhodne uskutočniť, Kpathsea ponúka rôzne stupne ladenia:
Hodnota -1 nastaví všetky horeuvedené voľby, v praxi pravdepodobne vždy použijete tieto úrovne, ak budete potrebovať akékoľvek ladenie.
Podobne s programom dvips nastavením kombinácie ladiacich prepínačov môžete detailne sledovať, odkiaľ sa berú používané súbory. Aktuálny popis parametrov je možné nájsť v ../texmf/doc/html/dvips/dvips_2.html. Alternatívne, keď súbor nie je nájdený, ladiaca cesta ukazuje, v ktorých adresároch program daný súbor hľadal, čo môže naznačovať, v čom sa asi vyskytol problém.
Všeobecne povedané, keďže väčšina programov volá knižnicu Kpathsea vnútorne, ladiace voľby je možné nastaviť pomocou premennej prostredia KPATHSEA_DEBUG na potrebnú kombináciu, ako je to popísané v horeuvedenom zozname.
(Poznámka pre používateľov Windows: nie je jednoduché presmerovať všetky hlášky v tomto
systéme do súboru. Na diagnostické účely môžete dočasne priradiť
SET KPATHSEA_DEBUG_OUTPUT=err.log).
Uvažujme ako príklad malý zdrojový súbor LATEXu, hello-world.tex, ktorý obsahuje nasledujúci vstup.
Tento malý súbor používa iba font cmr10, takže pozrime sa, ako dvips pripravuje PostScriptový súbor (chceme použiť Type1 verziu písiem Computer Modern, preto je nastavená voľba -Pcms1.
dvips začne lokáciou svojich pracovných súborov. Najprv je nájdený texmf.cnf, ktorý obsahuje definície vyhľadávacích ciest ostatných súborov, potom databáza súborov ls-R (na optimalizáciu vyhľadávania súborov) a skratky mien súborov (aliases), čo robí možným deklarovať viacero mien (napr. krátke meno typu ,8.3‘ ako v DOSe a dlhšiu prirodzenejšiu verziu) pre ten istý súbor. Potom dvips pokračuje v hľadaní všeobecného konfiguračného súboru config.ps skôr, ako začne hľadať súbor nastavení .dvipsrc (ktorý, v tomto prípade, nie je nájdený). Nakoniec, dvips nájde konfiguračný súbor pre font Computer Modern PostScript, config.cms (toto bolo iniciované voľbou-Pcms v príkaze dvips). Tento súbor obsahuje zoznam „mapových“ súborov, ktoré definujú vzťah medzi menami fontov v TEXu, PostScripte a systéme súborov.
V tomto bode sa dvips identifikuje používateľovi …
Ďalšou z pekných čŕt distribúcie Web2C je možnosť kontroly množstva pamäťových parametrov (najmä veľkosti polí) za behu prostredníctvom súboru texmf.cnf, ktorý číta knižnica Kpathsea. Nastavenia všetkých parametrov môžete nájsť v časti 3 tohto súboru. Najdôležitejšie riadiace premenné (čísla riadkov sa vzťahujú na súbor texmf.cnf):
Samozrejme, tento prvok nemôže nahradiť naozajstné dynamické polia a alokácie pamäte, ale keďže tieto sa veľmi ťažko implementujú v súčasnej verzii TEXu, tieto parametre počas behu programu poskytujú praktický kompromis, ktorý dovoľuje aspoň nejakú flexibilitu.
TEX Live je výsledkem společného úsilí téměř všech skupin uživatelů TEXu. Toto vydání editoval TEX Live Karl Berry. Seznam ostatních hlavních přispěvatelů, minulých i současných, následuje. Děkujeme:
Tvůrci binárek: Peter Breitenlohner (x86_64-linux), Karl Berry (i386-linux, sparc-linux), Akira Kakuto (win32), Dick Koch (universal-darwin), Norbert Preining (alpha-linux), Jukka Salmi (i386-netbsd), Thomas Schmitz (powerpc-linux), Apostolos Syropoulos (i386-solaris), Vladimir Volovich (powerpc-aix, sparc-solaris), Olaf Weber (mips-irix). Pro informaci o procesu budování TEX Live, viz http://tug.org/texlive/build.html.
Překladatelé stávající dokumentace: Jjgod Jiang, Jinsong Zhao, Yue Wang, & Helin Gai (Čínština), Klaus Höppner (Němčina), Manuel Pégourié-Gonnard (Francouzština), Petr Sojka & Ján Buša (Čeština/ Slovenčina),2 Boris Veytsman (Ruština), Staszek Wawrykiewicz (Polština). Webovská stránka dokumentace TEX Live je http://tug.org/texlive/doc.html.
Samozřejmě, nejdůležitější poděkování patří Donaldu Knuthovi, především za vymyšlení TEXu a také za to, že ho věnoval světu.
Diskuse začala koncem roku 1993, kdy holandská skupina uživatelů TEXu NTG začala práci na CD 4AllTEX pro uživatele MS-DOSu, doufajíc, že doba nazrála pro vydání jednoho CD pro všechny systémy. Byl to na svou dobu příliš ambiciózní cíl, ale nenastartoval jen velmi úspěšné 4AllTEX CD, ale také pracovní skupinu TUGu o TEX Directory Structure (http://tug.org/tds), která specifikovala, jak vytvořit konzistentní a spravovatelnou kolekci TEXových souborů. Kompletní draft TDS byl publikován v prosincovém čísle časopisu TUGboat v roce 1995 a hned ze začátku bylo jasné, že jedním z žádaných produktů bude vzorová struktura CD. Distribuce, kterou nyní máte, je přímým výstupem práce této pracovní skupiny. Evidentní úspěch CD 4AllTEX ukázal, že i unixoví uživatelé by toužili po podobně jednoduchém systému, a to je také jedno z hlavních aktiv TEX Live.
Nejprve jsme vytvořili unixové TDS CD na podzim 1995 a rychle identifikovali teTEX Thomase Essera jako ideální systém, jelikož již měl multiplatformní podporu a byl koncipován s perspektivou přenositelnosti. Thomas souhlasil s pomocí a seriózní práce započala začátkem roku 1996. První vydání se uskutečnilo v květnu 1996. Začátkem 1997 Karl Berry dokončil nové hlavní vydání Web2C, které obsahovalo téměř všechny vlastnosti, které Thomas Esser přidal do teTEXu, a tak jsme se rozhodli druhé vydání CD postavit na standardním Web2C, s přidáním skriptu texconfig z teTEXu. Třetí vydání CD bylo založeno na další revizi Web2C, 7.2, provedené Olafem Weberem; a jelikož zároveň byla hotova nová verze teTEXu, TEX Live obsahoval téměř všechna její vylepšení. Podobně čtvrté vydání používalo novou verzi teTEXu a nové vydání Web2C (7.3). TEX Live nyní obsahuje i kompletní systém pro Windows.
Pro páté vydání (březen 2000) bylo mnoho částí CD revidováno a zkontrolováno a byly aktualizovány stovky balíků. Detaily o balících byly uloženy v souborech XML. Ale hlavní změnou pro TEX Live 5 bylo vynětí softwaru, na kterém byla jakákoliv omezení na šíření (non-free software). Vše uložené na TEX Live je nyní slučitelné s tzv. ‘Debian Free Software Guidelines’(http://www.debian.org/intro/free); udělali jsme vše možné, abychom zkontrolovali licenční podmínky všech balíků, ale budeme vděčni za upozornění na jakékoli chyby.
Šesté vydání (červenec 2001) mělo aktualizovaného materiálu ještě více. Hlavní změnou byl nový instalační přístup: uživatel může volit instalační kolekce. Byly kompletně reorganizovány jazykové kolekce, takže jejich výběrem se instalují nejen makra, fonty, ale je také připraven odpovídající soubor language.dat.
Sedmé vydání v roce 2002 mělo podstatné rozšíření v přidání podpory Mac OS X, kromě množství aktualizací balíků a programů. Důležitým cílem byla opětná integrace s teTEXem a korekce odchylek z pátého a šestého vydání.
V roce 2003 se neustálou smrští oprav a rozšíření stalo to, že velikost TEX Live již neumožnila jeho směstnání na jedno CD, a tak došlo k rozdělení na tři různé distribuce (viz oddíl 2.1 na straně 7). Navíc:
Rok 2004 přinesl mnoho změn:
Soubory .map jsou nyní vyhledávány jen v podaresářích fonts/map (v každém stromě texmf), podél cesty TEXFONTMAPS. Podobně, soubory .enc jsou hledány jen v podadresářích fonts/enc, podél cesty ENCFONTS. updmap se pokusí vypsat varování o problematických souborech. O metodách zpracování té které informace, prosíme viz http://tug.org/texlive/mapenc.html.
To také znamená, že užití balíku ifpdf (pracuje s plainem i LATEXem) nebo ekvivalentního kódu je důležitější než kdykoliv předtím, protože jednoduché testování, zda je \pdfoutput nebo nějaký jiný primitiv definován, není spolehlivý způsob určení, zda je generován PDF výstup. Tento zpětný krok jsme udělali co nejvíc kompatibilní letos, ale v příštím roce \pdfoutput může být definován, dokonce i když se zapisuje do DVI.
Pro další informace viz manuál Web2C: texmf/doc/web2c.
Rok 2005 přinesl jako obvykle množství modernizací balíčků a programů. Infrastruktura zůstala relativně stabilní z roku 2004, ale nutně také nastaly nějaké změny:
V letech 2006–2007 byl rozsáhlým přírustkem na TEX Live program XeTEX, přístupný jako programy xetex a xelatex; viz http://scripts.sil.org/xetex.
MetaPost byl také podstatně aktualizován, s mnoha plány do budoucnosti (http://tug.org/metapost/articles), podobně pdfTEX (http://tug.org/applications/pdftex).
Formát TEX .fmt (vysokorychlostní formát) a podobně soubory MetaPost a Metafont jsou teď uloženy v podadresářích texmf/web2c, namísto přímého uložení v něm (ačkoliv je adresář stále prohledáván, v zájmu stávajících formátů .fmt). Podadresáře nesou jména používaných programů, například tex nebo pdftex nebo xetex. Tato změna by měla při běžném používání zůstat nepostřehnuta.
Program (plain) tex již nečte první řádky %& aby určil, jaký formát má spustit; je to čistý knuthovský TEX. (LATEX a všechny ostatní programy stále čtou řádky %&).
Pochopitelně se během roku (jako obvykle) vyskytly stovky jiných aktualizací balíků a programů. Jako obyčejně, zkontrolujte, prosím, aktualizace na CTANu (http://www.ctan.org).
Vnitřně, strom zdrojových textů je nyní uložen v Subversion, se standardním webovským rozhraním pro jeho prohlížení, kam směruje odkaz z naší domovské stránky. Třebaže není v konečné verzi viditelný, očekáváme, že to poskytne základ pro stabilní rozvoj v letech následujících.
Nakonec, v květnu 2006 Thomas Esser oznámil, že už nebude aktualizovat teTEX (http://tug.org/tetex). Výsledkem je nárůst zájmu o TEX Live, především mezi distributory GNU/Linuxu. (Na TEX Live se nachází nové instalační schéma tetexu, poskytující přibližný ekvivalent.) Doufáme, že to možná povede ke zlepšení prostředí TEXu pro všechny.
V roce 2008 byla celá infrastruktura TEX Live přebudována a znovu implementována. Úplná informace o instalaci je nyní uložena v textovém souboru tlpkg/texlive.tlpdb.
Mezi dalšími věcmi je konečně možná aktualizace instalace TEX Live z internetu po předchozí instalaci. Tuto vlastnost poskytoval MiKTEX již řadu let. Předpokládáme pravidelnou aktualizaci nových balíků po jejich vydání na CTANu.
Obsažený je významnější nový stroj (engine) LuaTEX (http://luatex.org); kromě lepší přizpůsobivosti v sázení je možno tento vynikající skriptovací jazyk použít jak uvnitř, tak i mimo TEXovské dokumenty.
Podpora Windows a unixových platforem je nyní jednotnější. Zejména, většina skriptů Perlu a Lua je teď k dispozici pod Windows, s použitím Perlu distribuovaného na TEX Live.
Nový skript tlmgr (sekce 6) je všeobecné rozhraní pro správu TEX Live po předchozí instalaci. Ovládá aktualizaci balíků a následující znovuvytvoření formátů, mapovacích souborů a jazykových souborů, volitelně zahrnující lokální doplňky.
S příchodem programu tlmgr, činnosti programu texconfig na editaci formátů a konfiguračních souborů dělení slov jsou nyní blokované.
Program xindy pro tvorbu rejstříků (http://xindy.sourceforge.net/) je nyní zahrnut na většině platforem.
Nástroj kpsewhich může nyní ohlásit všechny výskyty pro daný soubor (option –all) a omezené výskyty pro daný podadresář (option –subdir).
Program dvipdfmx zahrnuje nyní funkčnost extrakce informace o ‘bounding boxu’, pomocí povelu extractbb; toto byl jeden z posledních rysů, které poskytoval dvipdfm, avšak ne dvipdfmx.
Fontové přezdívky Times-Roman, Helvetica, atd. byly odstraněné. Různé balíky očekávaly jejich různé chování (především, že budou mít různé kódování) a nenalezlo se vhodné řešení tohoto problému.
Formát platex byl odstraněn pro konflikt jmen s japonštinou platex; podporu polštiny nyní zajišťuje balík polski.
Soubory WEBovských řetězců (pool) jsou nyní zkompilované do binárek pro usnadnění aktualizací.
A nakonec, v tomto vydání jsou zahrnuty změny provedené Donaldem Knuthem v jeho Úpravách TEXu roku 2008 (‘TEX tuneup of 2008’). Viz http://tug.org/TUGboat/Articles/tb29-2/tb92knut.pdf.
Standardní výstupní formát Lua(LA )TEX je nyní PDF, pro využití výhody LuaTEXovské podpory OpenType a jiné. Nové binárky nazvané dviluatex a dvilualatex spouští LuaTEX při výstupu DVI. Domovská stránka LuaTEXu je http://luatex.org.
Původní systém (engine) Omega a formát Lambda format byly odstraněny po diskusích s autory systému Omega. Zůstaly aktualizované programy Aleph a Lamed, podobně jako pomocné programy systému Omega.
Obsažené je nové vydání fontů AMS Type 1, včetně Computer Modern: do zdrojáků Metafontu bylo zapracováno několik málo změn tvarů, které za léta udělal Don Knuth a byl aktualizován hinting fontů. Tvary fontů Euler byly důkladně překresleny Hermannem Zapfem (viz http://tug.org/TUGboat/Articles/tb29-2/tb92hagen-euler.pdf). Ve všech případech zůstaly metriky nezměněny. Domovská stránka AMS fontů je http://www.ams.org/tex/amsfonts.html.
Pomocný program – nový GUI editor – TEXworks je zahrnut pro Windows, ale také v MacTEXu. Pro jiné platformy a další informace, viz domovskou stránku TEXworks http://tug.org/texworks. Je to multi-platformní prostředí inspirované editorem TeXShop v Mac OS X, zaměřené na jednoduché použití.
Grafický program Asymptote je zahrnutý pro více platforem. Realizuje textově založený jazyk pro popis grafiky, blízký k MetaPostu, avšak s pokročilou podporou 3D a jinými vlastnostmi. Jeho domovská stránka je http://asymptote.sourceforge.net.
Samostatný program dvipdfm byl nahrazen programem dvipdfmx, který pod tímto jménem pracuje ve zvláštním režimu kompatibility. dvipdfmx zahrnuje podporu CJK a má nahromaděny mnohé další úpravy za léta od posledního vydání dvipdfm. Domovská stránka DVIPDFMx je http://project.ktug.or.kr/dvipdfmx.
Binárky pro platformy cygwin a i386-netbsd jsou nyní v TEX Live zahrnuty, zatímco další distribuce BSD byly opuštěny; bylo nám oznámeno, že uživatelé OpenBSD a FreeBSD získají TEX pomocí jejich systémů balíků a navíc se objevily potíže při vytváření binárek, které by měli šanci fungovat ve více než jedné verzi.
Z dalších menších změn: nyní používáme xz kompresi, stabilní náhradu za lzma (http://tukaani.org/xz/); a literál $ je povolen v názvech souborů pokud není uveden na začátku jména známé proměnné; knihovna Kpathsea je teď vícevláknová (použitelné v MetaPostu); budování celého TEX Live je nyní založeno na systému Automake.
Závěrečná poznámka o minulosti: všechna vydání TEX Live, spolu s podpůrným materiálem jako např. CD labels jsou dostupná na ftp://tug.org/historic/systems/texlive.
TEX Live není dokonalý! A nikdy nebude. Máme v úmyslu pokračovat v pravidelných vydáních a rádi bychom poskytovali více podpůrných materiálů, programů, včetně instalačních, a jistěže aktualizovaný a lépe zkontrolovaný strom maker a fontů. Tato práce je prováděna dobrovolníky v jejich limitovaném volném čase a mnoho potřebného ještě zbývá udělat. Viz, prosím, http://tug.org/texlive/contribute.html.
Prosíme, pošlete opravy, návrhy, náměty a nabídky pomoci na:
Šťastné TEXování!
1Od verzie TEX Live 7 nie je nutné túto voľbu nastavovať, pretože Type 1 fonty sú načítané implicitne.
2Ke korektuře českého a slovenského překladu přispěli v letech 2003–2009 kromě autorů Jaromír Kuben, Milan Matlák, Tomáš Obšívač, Karel Píška, Tomáš Polešovský, Libor Škarvada, Zdeněk Wagner a další. Poděkování letos patří také Michalovi Mádrovi, který dokončil editaci souboru cs.po a přeložil také soubor README.EN.
